|
|
Vliv trajektorie elektronového svazku na vlastnosti povrchu oceli 42CrMo4
Mikuš, Tomáš ; Kouřil, Miloslav (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Práce se zabývá povrchovým kalením oceli 42CrMo4 elektronovým svazkem. Je studován vliv parametrů a zejména trajektorie elektronového svazku na výsledné vlastnosti a strukturu kalené vrstvy. Bylo zkoumáno kalení elektronovým svazkem jak bez natavení, tak i s částečným natavením povrchu. Struktury vzniklé po kalení vybranými trajektoriemi elektronového svazku byly porovnány se strukturami po kalení pomocí laseru a elektromagnetické indukce. Strukturní a fázová identifikace byla provedena pomocí SM, SEM a rentgenové difrakce. Na vzniklých kalených vrstvách byly měřeny průběhy tvrdosti.
|
|
|
Stanovení vlastností původních a EB-modifikovaných nástřiků deponovaných technologiemi tepelného nanášení pomocí vrypové zkoušky a testování nano-indentací
Cének, Lukáš ; Tkachenko, Serhii (oponent) ; Čížek, Jan (vedoucí práce)
Vlastnosti vzorků a jejich povlaků mohou být ovlivněné elektronovým paprskem. Tato práce se zabývá analýzou mikrostruktury, fázového a chemického složení a určením vybraných mechanických charakteristik substrátu z inconelové oceli a povlaků CoNiCrAlY deponovaných různými způsoby tepelného nanášení (HVOF, cold spray), v kombinaci s různými parametry tepelného ovlivnění pomocí elektronového paprsku. V průběhu studie bylo zjištěno, že depozicí nedochází ke změnám chemického složení. Dále bylo zjištěno, že interakcí elektronového paprsku s materiálem se rovněž nemění chemické složení, ale dochází ke změně struktury, snížení porozity a povrchové drsnosti, což má za následek změnu mechanických vlastností, jako je snížení tvrdosti nebo nárust modulu pružnosti.
|
|
|
Modification of coating-substrate interface character of thermally sprayed coatings using electron beam technology
Mareš, Jiří ; Moravčík, Igor (oponent) ; Čížek, Jan (vedoucí práce)
This thesis is focused on a modification of the coating-substrate interface of NiCrAlY bond-coats deposited by water stabilized plasma technology on S235JRC+C steel substrates. Electron beam remelting was chosen as the technology used for the modification and two different modifications were investigated. Attempt has been made to determine the effect of remelting on the adhesive strength of the coatings. Further analysis of the microstructure, phase and chemical composition and microhardness were carried out in the state prior and after the modification. During the study it was found that change in phase composition occurs after the deposition as well as after the electron beam modification. It was also found that the electron beam modification caused melting of oxides in the coating original microstructure and resulted in resolidification of these oxides on the surface of the modified layer. Further it was found that electron beam modification resulted in decreased microhardness of the coatings due to oxide removal from the microstructure and coating substrate material mixing. Adhesive strength of the coatings in as-sprayed condition was quantified, however in the case of electron beam modified coatings the adhesive strength could not be fully quantified due to premature failure at the coating adhesive agent interface during adhesion testing.
|
|
|
Interakce pomalých elektronů s grafenovými polem řízenými tranzistory
Vysocký, Filip ; Kunc, Jan (oponent) ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na přípravu grafenových polem řízených tranzistorů, charakterizaci jejich transportních vlastností v UHV podmínkách a popis vlivu svazku nízkoenergiových elektronů na transportní vlastnosti těchto přístrojů. Teoretická část práce pojednává o metodách výroby grafenu, jejich přenosu na cílový substrát k přípravě grafenových polem řízených tranzistorů, dále jsou zde popsány modely dotování grafenu založené na elektrostatické interakci a osvitu svazkem fotonů nebo elektronů. Experimentální část práce je založena na přípravě grafenových polem řízených tranzistorů k popisu změn transportních vlastností těchto systémů vlivem dotování grafenových vrstev nízkoenergiovým svazkem elektronů v závislosti na energii a proudu svazku.
|
|
|
Modifikace kvazikrystalických kompaktů SPS pomocí technologie elektronového paprsku
Poczklán, Ladislav ; Lukáč,, František (oponent) ; Čížek, Jan (vedoucí práce)
Kvazikrystaly se vyznačují četnostmi rotační symetrie, které se u krystalických látek nevyskytují, v důsledku čehož mají řadu velmi zajímavých materiálových vlastností. V rešeršní části této práce proto byla kvazikrystalickým strukturám věnována zvláštní pozornost. Rešerše dále obsahuje popis technologie elektronového svazku, metody spark plasma sintering a úvod do problematiky opotřebení, Jako výchozí materiál pro experimentální část byl zvolen prášek Titanium Grade 2 a prášek Cristome A5, jenž byl z části tvořen kvazikrystalickou fází. První série vzorků byla slinuta pouze z prášku Cristome A5. Druhá série byla slinuta z práškové směsi, kterou z 80 % tvořil prášek Titanium Grade 2 a z 20 % prášek Cristome A5. Pro kompaktaci vzorků byla zvolena technologie spark plasma sintering. Vzorky byly následně systematicky modifikovány elektronovým svazkem a podrobeny testům pin on disc. Nejlepší odolnost vůči opotřebení byla pozorována u vzorků, jenž byly modifikovány při teplotě 750 °C. U vzorků modifikovaných při teplotě 1150 °C byl detekován zvýšený obsah kvazikrystalické fáze.
|
|
|
Detekce a rozměření elektronového svazku v obrazech z TEM
Polcer, Simon ; Vičar, Tomáš (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá automatickou detekcí a rozměřením elektronového svazku ve snímcích z transmisního elektronového mikroskopu. V úvodní části práce je popsána konstrukce a nejdůležitější součástky elektronového mikroskopu. Dále jsou v teoretické části shrnuty módy osvětlení fluorescenčního stínítka, které vznikají při práci na mikroskopu. K automatické detekci elektronového svazku jsou použity metody strojového učení, konkrétně konvoluční neuronová síť U-Net. Následné rozměření elektronového svazku je provedeno na základě aproximace oblasti elektronového svazku elipsou, kde parametry elipsy udávají rozměry svazku. Jelikož při učení neuronových sítí je potřeba mít dostatečně rozsáhlou databázi snímků, jsou v práci popsány metody umělého rozšíření databáze. V práci je navržena vlastní augmentační metoda, která využívá geometrické transformace a aplikuje je na základě módu osvětlení fluorescenčního stínítka. V závěru práce jsou shrnuty a diskutovány dosažené výsledky. Úspěšnost algoritmu je zhodnocena na variabilní skupině snímků pokrývající jednotlivé módy osvětlení fluorescenčního stínítka. Celková úspěšnost dosahuje 0,815 hodnoty DICE koeficientu, který udává míru překryvu dvou oblastí. Práce je kompletně zpracována v programovém prostředí Python.
|
|
|
Selektivní depozice stříbrných nanočástic z roztoku
Salajková, Zita ; Bartoš, Miroslav (oponent) ; Kolíbal, Miroslav (vedoucí práce)
Stříbrné nanočástice mají rozsáhlé uplatnění v plazmonice. Selektivní depozice nanočástic z koloidních roztoku na přesně definované místo na substrátu je obtížná, proto se nabízí postup jak nanočástice vhodnou technikou připravit přímo na povrchu. Práce je zaměřena na selektivního depozici stříbrných nanočástic z koloidního roztoku nanočástic nebo roztoku stříbrných iontů pomocí elektronového svazku. Zvládnutí deponování může vést ke vzniku nanostruktur přesně definovaného tvaru přímo na povrchu substrátu. Je zkoumán vliv intenzity elektronového svazku na odprášení oxidu křemičitého a chování nanočástic v roztoku s různou hodnotou pH. Znalosti jsou využity k popisu hypotéz vzniku selektivní depozice nanočástic a pro jejich následné experimentální ověření. Nakonec je uveden průběh světlem řízeného růstu nanohranolů ze sférických nanozárodků.
|
|
|
Návrh fokusačního a vychylovacího systému elektronové svářečky
Franc, Viktor ; Sháněl, Ondřej (oponent) ; Zlámal, Jakub (vedoucí práce)
Hlavními částmi elektronové svářečky jsou zdroj elektronů, akcelerátor, magnetická čočka s vychylovacím systémem a stigmátorem, svařovací komora s manipulátorem vzorku a vakuový systém. Tato diplomová práce započíná návrh prototypu elektronové svářečky. Přesněji je věnována jak elektronově optickému, tak konstrukčnímu návrhu magnetické čočky, vychylovacího systému, korekčního systému, svařovací komory a vakuového systému.
|
|
|
Graphene doping by low-energy electrons
Stará, Veronika ; Kunc, Jan (oponent) ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
This diploma thesis studies the remote doping via the low-energy electrons irradiation. Silicon with a SiO2 layer is used as a substrate. Metal Au/Ti contacts are deposited on Si surface using the lithographic mask. Graphene grown by the chemical vapour deposition is used as a conductive connection between the prefabricated metal electrodes that creates source and drain. Back gate electrode is realized by applying voltage to Si. The dependence of graphene resistance on the gate voltage is used to specify the doping type of graphene. We have studied the influence of the beam current, beam energy and gate voltage on the graphene doping type. Additionally the time evolution of graphene transport properties was also measured. Finally, the processes happening inside of the substrate are theoretically described in a doping model.
|
|
|
Rotační bleskové kalení s pomocí elektronového svazku a laserového paprsku
Klusáček, Martin ; Jan, Vít (oponent) ; Kouřil, Miloslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá aplikací ohřevu elektronovým svazkem a laserovým paprskem pro bleskové (jednorázové) povrchové kalení ocelí za rychlé rotace. Při tomto způsobu kalení dochází k velmi rychlému homogennímu ohřevu definované části povrchu. Jako experimentální materiál byla zvolena ocel 42CrMo4 (WNr 1.3563, ČSN 15142). Literární část rozebírá nejčastější metody povrchového kalení, zejména pak technologii laserového paprsku a elektronového svazku a cituje některé předchozí práce na podobné téma. V rámci experimentální části byly pro daný účel sestrojeny rotační přípravky. Bylo provedeno kalení při různých nastaveních zdroje záření, rychlosti otáčení vzorku a posuvu laserového nebo elektronového paprsku. Rotačním jednorázovým kalením pomocí laserového paprsku bylo dosaženo maximální hloubky zakalení 0,7 mm a šířky stopy 5,6 mm. V případě elektronového svazku byla provedena modulace rozložení výkonu svazku podél šířky stopy za účelem zlepšení poměru mezi hloubkou a šířkou vrstvy. Výsledkem pokusů bylo dosažení maximální hloubky 1,4 mm a šířky stopy 13,4 mm.
|
host ::
RSS.